• Miloš Kirman
    kytarista, textař, studiový hráč, písničkář

duše v poušti


1)

 Život můj byl pyramidou

A teď ji písek ukrývá

A stále karavany jdou, světlem tmou

Mé slzy zrnka písku jsou

Větry je kamsi unáší

A duny žalu přesypou, za tebou

 

R: 

Byl jsem bůh, faraon, veletok

Byl jsem hrom, silný strom

S tebou, s tebou, s tebou

Kvetoucí oázou, tam kde teď kameny jsou

Byl jsem zdroj poznání, věčný svit

Byl jsem čas, studna krás

S tebou, s tebou, s tebou

Nohy mé slabé jsou a zprávu nedonesou

 

2)

Jsi moje věčná záhada

Držel jsem teplou ruku tvou

Jsi písek, který dlaní mou propadá

Tam kde mám touhu pohřbenou

Nenajdeš cestu za změnou

Supi mé kosti bělavé roznesou.

 

R:

 Byl jsem bůh, faraon, veletok

Byl jsem hrom, silný strom

S tebou, s tebou, s tebou

Kvetoucí oázou, tam kde teď kameny jsou

Byl jsem zdroj poznání, věčný svit

Byl jsem čas, studna krás

S tebou, s tebou, s tebou

Nohy mé slabé jsou a zprávu nedonesou

jen vpřed


1: Už nejsi ztracenej

Už svoje karty znáš

I když byl to rok zlej

Střepy sebe posbíráš.


Ty mraky odletí

Myšlenky odnesou

Na její objetí

Na lístek s adresou


R:  Máš už odvahu nejít zpátky

Nacházíš jiná znamení

Nedáváš hlavu do oprátky

A netáhneš kamení.


Cesta je cíl a nemáš plány

Blázen čeká dál v zajetí

Sám si zašil starý rány

A setřásl prokletí


2: Táta zmizel s jinou

Když to s mámou vzdal

Spala s kocovinou

Když jsi ji potřeboval


Našel jsi jiný dům

Jiný stůl, jinou tvář

Nepoznal jsi včas

Že nemá svatozář.


R:  Máš už odvahu nejít zpátky

Nacházíš jiná znamení

Nedáváš hlavu do oprátky

A netáhneš kamení.


Cesta je cíl a nemáš plány

Blázen čeká dál v zajetí

Sám si zašil starý rány

A setřásl prokletí

.

nezapomeň


1) Za lesem,  za kopcem, tam za řekou

Za mlhou, za mořem, za slanou tmou

Možná nalezneš, všechno to co chceš

Ale otázky zůstanou

 

Možná že dojdeš až na rozcestí

Jména lidí vidíš na návěstích

Nahradíš nudu, střepy osudů

Každou z cest vydat se smíš

 

Vlakem odjíždíš, míjíš závěje,

Jistě projedeš, jasně zářící, stanicí naděje

Za každým tunelem, nové obrázky

Možná nahradí, staré rezavé, nechtěné závazky.

 

R: Ale nezapomeň, co jsem ti dal

Co jsi vzala, poneseš dál

Jen opíšeš kruh, když nesplatíš dluh

 

Nezapomeň, byl jsem tvůj muž,

a nejsem už, vzala jsi nůž

rozetla  stůl, každý má půl

 

2) Ze stromu touhy tvé padá listí

Vítr ho roznese a pak zjistíš

Každým listem jsem, i já odnášen

A podzim slzy čistí

 

Tam za mým prahem, svět je jiný

Ochutnáš jiný dort jiné činy

Možná pochopíš, že si neseš kříž

 A sním mé i tvé viny

 

Vlakem odjíždíš, míjíš závěje,

Jistě projedeš, jasně zářící, stanicí naděje

Za každým tunelem, nové obrázky

Možná nahradí, staré rezavé, nechtěné závazky.

 

R: Ale nezapomeň, co jsem ti dal

Co jsi vzala, poneseš dál

Jen opíšeš kruh, když nesplatíš dluh

 

Nezapomeň, byl jsem tvůj muž,

a nejsem už, vzala jsi nůž

rozetla  stůl, každý má půl

bůh už ví


1) Talíř tvůj zůstal opuštěný

Tvoje píseň stále v uších ni zní

Odjela jsi k mámě snad

Jenom vzkaz: nesmíš to vzdát

Klid je smrt a zpátky cesta není

 

2) Kde je cíl a místo na setkání

Tisíc mil mi v cestě nezabrání

Možná lámeš Hollywood

Umíš hrát a chybí ti stud

Mapou mou je tvoje odhodlání

 

R:

Bůh už ví, kam se dáš

Mám být tvůj únik i stráž

Utíkej a vykoupení vyjde tě dráž

 

3) Stopla jsi mý auto za úsvitu

Na řetízku kříž a klič od bytu

Tam jsem skončil nevím jak

Stoupali jsme do oblak

Dnes už parfém tvůj nevoní tu

 

R:

Bůh už ví, kam se dáš

Mám být tvůj únik i stráž

Utíkej a vykoupení vyjde tě dráž

 

Přijde den kdy najdu pláž

Skončí hra a všechno mi dáš

Nenajdeš na zemi místo, kde se schováš